Suchý kašel, bolesti hlavy, horečnatá malátnost, ztráta čichu i chuti. Umírají hlavně staří, nemocnice jsou pod tlakem. Ne, to není popis posledních dvou let, nýbrž pandemie „ruské chřipky“ z konce 19. století. Ačkoli vědci ve 20. století označili za možného původce několik kmenů chřipky, část odborníků se nyní domnívá, že ji ve skutečnosti způsobil koronavirus.
Unikátní zkrácený němý film ukazuje snahu o osvětu při španělské chřipce (1919).
Občas srovnáváme nynější pandemii se španělskou chřipkou. Na snímcích to vypadá občas podobně jako dnes: roušky, plné nemocnice, zavřené školy a divadla. Jenže tehdy navíc končila světová válka, mnohde panoval hlad, neexistovala antibiotika nebo moderní přístroje, a úmrtnost tak byla velmi vysoká. Unikátní snímky dovolují nahlédnout do ulic a nemocnic v letech 1918–1920.
Historický dokumentární film obsahuje řadu dobových fotografií a výmluvně ukazuje řadu podobností pandemie španělské chřipky s pandemií covidu-19.
Profesor Karel Raška, významná osobnost československé epidemiologické školy, patřil mezi nevelkou skupinku českých vědců, kteří se dokázali uplatnit v rámci velkých mezinárodních organizací a prakticky tak zasáhnout do lidských osudů ve světovém kontextu.
Na jaře roku 1951 se okresní nemocnice v Rožňavě na východním Slovensku plnila nemocnými, kteří byli stiženi neznámou nákazou. Počet hospitalizovaných stále narůstal. Dle epidemiologického charakteru nemoci bylo jasné, že se lidé nakazili z jídla. Ovšem pro objasnění nemoci a jejího původu bylo potřeba zahájit vědeckou expedici. Došlo tak ke světovému objevu možnosti nákazy klíšťovou encefalitidou nepasterizovaným mlékem.
Ve zjitřené době po počátku sovětské okupace proběhla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v Československu dnes zcela zapomenutá pandemie hongkongské chřipky. Komunistický režim čelil podobné epidemii, jako byla ta covidová. Doporučujeme zhlédnout video, podává přesnější obraz pandemie než samotný článek.
Mohlo by se zdát, že nic ani vzdáleně připomínajícího epidemii covid-19 tato země dlouho nezažila. Je to však teprve čtvrt století od největší chřipkové epidemie v historii samostatného Česka. Na podzim a v zimě 1995 se virem H3N2 nakazila značná část populace, tisíce pacientů měly vážné komplikace a v důsledku nákazy zemřely tisíce lidí. I tehdy se kvůli epidemii plošně zavíraly školy.
Národní lékařská knihovna Zdravotnického muzea každý měsíc zveřejňuje na svých stránkách předmět měsíce, který vybírá ze svých sbírek. Můžete si tak přečíst například o historii a podobě chirurgické roušky, přístroje k hrudní drenáži nebo dýchacího přístroje.